Společné protestantské kořeny

Česká společnost pro církevní dějiny Veritas, Gymnázium Johanna Mathesia v Rochlitz a Společnost Johannese Mathesia byly pořadateli společného historického semináře na téma "Česko-německé vztahy v Čechách a na Morav v době toleranční (1781-1784)", který se konal od 15. do 22. července ve Velké Lhotě.

Historická společnost Veritas pro aktualizaci odkazu české reformace je sdružení historiků, kteří se snaží období reformace přiblížit pomocí všeobecně vzdělávacích sympozií, která se konají dvakrát ročně pro pedagogy v Pardubicích. Pevnou součástí aktivit spolku je práce s mládeží: mezi jinými pořádá Veritas každý rok týdenní letní tábor, při kterém se mladí zabývají předem daným tématem. Téma předchozího roku bylo stavovské povstání a bitva na Bílé hoře. Projekt pro rok 2005 o tajných protestantech a tolerančním patentu proto logicky na předchozí navazoval.

Vedení leželo v rukou pánů Mgr. Miroslava Soukupa a Richarda Vlasáka. Za odborné konzultace byla zodpovědná historička a farářka doc. PhDr. Eva Melmuková. Za překlad byli kompetentní farář Christof Lange z Prahy a farář Adam Balcar z Nového Města pod Smrkem.

Gymnázium Johanna Mathesia v Rochlitz (Sasko, SRN) je humanitně zaměřené gymnázium, jehož učitelé a žáci se již v minulosti mnohokrát zabývali patronem školy a díky tomu získávali i kontakty s Českou republikou. K 500. výročí narození Johanna Mathesia nacvičili žáci s učiteli divadelní představení o životě tohoto německého reformátora v Čechách. Setkání ve Velké Lhotě podpořilo zájem o tuto tématiku reflexí vztahů českých a německých evangelíků během doby toleranční. Vedoucí práce německých gymnazistů byla paní Heike Koester a ředitel školy Hans-Joachim Ganz.

Při historickém zpracování česko-německých vztahů se klade důraz především na období, kdy docházelo k napětí a střetům mezi českými a německými obyvateli Čech, Moravy a Slezska. Byla ale i období, kdy tito spolu žili v míru a navzájem se podporovali. Zatímco první jmenovaná nám mohou sloužit jako varování budoucím generacím, na druhá zmiňovaná období nesmíme zapomínat, neboť nám poslouží jako dobrý příklad pro naše budoucí společné soužití v jednom evropském prostoru.

V dějinách reformace existuje mnoho modelů porozumění mezi Čechy a Němci. Většinou nám na mysli vytanou takoví jako např. Mistr Jan Hus a jeho následovníci, německé obce Jednoty bratrské, němečtí šlechtici a páni, kteří se účastnili stavovského povstání nebo spolupráce mezi tajnými českými a německými protestanty před rokem 1781. Daleko méně je známé, jakým problémům a šikaně ze strany římských katolíků byli vystavováni ti, kteří se chtěli přihlásit k novým tolerovaným církvím. Jen na dvou místech na území zemí koruny české byl toleranční patent zveřejněn úřady. Často nebylo založení tolerančních obcí povoleno, protože počet českých nebo německých protestantů byl příliš malý.

Cílem semináře bylo prozkoumat formy spolupráce mezi českými a německými evangelíky v době toleranční. Češi a Němci hlasovali pro společnou obec. Bohaté německé obce podporovaly chudé české, zvláště pak stavby modliteben, např. v Suchdole nad Odrou. V českých obcích se jednu neděli v měsíci konaly německé bohoslužby a obráceně. Němci a Češi si pomáhali při registraci své víry a rozšiřovali informace o tolerančním patentu dál.

Účastníci byli seznámeni i s metodami historické práce. Společné zpracovávání aktového materiálu a literatury a práce v terénu byly na úrovni prvního semestru při studiu historie na univerzitě. Účastníci získali přehled i o dějinách sousední země. Ke každé skupině byl pro překonání jazykové bariéry přidělen jeden překladatel. Čeští účastníci většinou německy uměli, v nouzových případech si vypomáhali angličtinou. Díky projektu byly tedy prohloubeny i jazykové znalosti a navázány nové kontakty. Aby byl českým a německým účastníkům poskytnut pracovní základ, byli seznámeni s historií zemí Koruny české a zúčastnili se prohlídky obou evangelických kostelů ve Velké Lhotě: Dolní luteránský kostel byl postaven jako kostel toleranční - vypadal tudíž jako stodola pouze s postranním vstupem odkloněným z hlavní silnice. Pozdější stavební úpravy s kostelní věží jsou dobře viditelné. V horním reformovaném kostele se nachází výstava o dějinách církve. Němečtí účastníci tak mohli lépe pochopit význam Jana Husa a jeho ,,první reformace" jako reformace z lidu, na kterou navázal Luther tzv. reformací shora. Fotokopie rozstřiženého Rudolfova majestátu naznačil počátek ,,doby temna". Velmi podrobně je zdokumentováno i založení a vývoj evangelické církve po Tolerančním patentu. Němečtí účastníci byli překvapeni, že se v kostele nenachází žádný kříž, neboť ho nahrazuje Bible a kalich, protože symbol kříže byl zneužit při křížových výpravách vyhlášených papežem a císařem proti husitům...

Odpolední a večerní hodiny pak patřily studiu pramenů a sekundární literatury a zpracovávání závěrečných zpráv. Ve třech oblastech byl pomocí katastrů rekonstruován rozsah obcí v době toleranční. Jeden den byl věnován výletu do renesančního města Dačice a na hrad Landštejn. Jednotlivé skupiny přednesly výsledky své práce před plénem, které pak ještě doplnila farářka PhDr. Eva Melmuková a její spolupracovníci. A aby komunikace mezi českými a německými účastníky nevázla, chodilo se během horkých dnů také na koupaliště.

Vcelku zdařilá česko-německá spolupráce při hledání společných protestantských kořenů. Výsledky mají být veřejnosti prezentovány v malé dvojjazyčné brožuře, v které se mimo vědeckých přednášek k danému tématu objeví i informace o historicky významné lokalitě letního setkání a využité pracovní materiály.