Poklad Jednoty bratrské
nalezen v Mladé Boleslavi
Jednota bratrská si v letošním roce připomíná 550. výročí své
existence.
Přesný datum vzniku společenství není znám, historici
soudí, že k němu došlo někdy na přelomu let 1457-58, a jako pamětní
den se připomíná 1. březen.
Centrální oslavy se budou konat v dubnu 2007 v Mladé Boleslavi. Právě
zde došlo loni k pozoruhodnému archeologickému nálezu.
Při rekonstrukci bývalého kláštera v areálu budovaného vysokoškolského
komplexu firmy Volkswagen objevili polští stavební dělníci dvě truhličky
s řadou vzácných písemností z počátku 17. století.
Díky tomu, že písemnosti byly ukryty v zásypu klenby, byly ve velmi
dobrém stavu.
Pracovníci Muzea
Mladoboleslavska zjistili, že je to osobní archiv Matouše Konečného
ze zdejšího sboru jednoty bratrské.
Nález má podle historiků
zcela unikátní historickou hodnotu nejen pro poznání dějin Mladé
Boleslavi, ale i pro historii jednoty bratrské v poslední fázi jejího
působení v předbělohorských Čechách.
Vzácné listiny se už
vrátily do depozitářů
moh - 28.1.2007
Jen na pár dnů zpřístupnilo Muzeum Mladoboleslavska výstavu
vzácných písemností a dokumentů z archivu biskupa Jednoty bratrské Matouše
Konečného. Jako zázrakem je vloni v srpnu objevili polští stavbaři. Výstava
přiblížila první restaurované dokumenty. Na vernisáži bylo mnoho zvědavců
také z Turnovska, Novopacka i Prahy.
|
|
|
Listiny byly ukryty ve dvou dřevěných truhličkách a dělníci je objevili jen
pár centimetrů pod podlahou v prostorách bývalého kláštera na Karmeli ve
středu Mladé Boleslavi. Právě tam si je ukryl biskup Matouš Konečný, když v
prosinci roku 1620 narychlo z Boleslavi prchal. Po Bílé hoře se totiž
Jednota stala nezákonnou církví. Město obsadila vojska vítězné katolické
strany a pro představitele Jednoty rázem nebylo v Mladé Boleslavi bezpečno.
|
|
Senior církve Matouš Konečný si ukryl různé doklady, zápisníky s
důvěrnými zprávami, spoustu osobních dopisů od duchovních jednoty, od
šlechticů, ale i například od různých představitelů protestantských církví z
řady míst Evropy. Zajímavé jsou dopisy a účty od studentů, které církev
posílala na studie do zahraničí. Našly se také rejstříky Jednoty, což jsou
vlastně soupisy členů a majetku církve. Dohromady se zachránilo na šest
stovek kusů písemností.
"My to ještě nemáme všechno přečtené, je toho strašně moc,"
svěřil se muzejník Pavel Sosnovec. "Asi u 90 procent písemností zatím
všechno nevíme, jen tak orientačně. Co víme, že to bude badatelská práce na
budoucí léta."
Asi polovina listin je psána česky a druhá latinsky duběnkovým
inkoustem. Řada i nejvzdělanějších šlechticů psala takovým smíšeným jazykem.
Například Václav Budovec psal česky a v textu má zapleteny věty v latině.
Latina byl jazyk vzdělanců, dneska je něco podobného s používáním cizích slov
i angličtinou.
|
|
Matouš Konečný se narodil r. 1569 zřejmě ve Strážnici, do Boleslavi
přišel roku 1609. Stal se právcem boleslavského sboru. Měl k tomu pomocníka
Jana Brože. Biskupem tedy seniorem byl od října 1609, některé údaje hovoří až
o roku 1614. Jednota měla současně několik biskupů, zpravidla čtyři. Jako
senior měl Konečný mimo jiné na starosti české sbory Jednoty. Umírá dva roky
po útěku z Mladé Boleslavi v Brandýse nad Orlicí. O svém archivu však nikoho
nezpravil.
V době biskupa Konečného na počátku 17. století byla Mladá Boleslav poměrně
velkým městem. Měla několik tisíc obyvatel, žila zde i nevelká německá
menšina a také Židé. Převážná většina obyvatelstva byla utrakvistického,
kališnického vyznání. Členů Jednoty bratrské žilo v Boleslavi přes 500.
Katolíci podle výsady, kterou boleslavští měli již od konce husitských válek,
zde žít nesměli. Pro srovnání s jinými částmi Čech se na Mladoboleslavsku a v
Pojizeří českobratrské vyznání rozšířilo v mimořádné velké míře. Jednota v
Pojizeří byla pod ochranou řady zdejších šlechticů, kteří činnost církve
tolerovali nebo byli přímo jejími členy. Také ve většině vesnic žili větší či
menší skupiny bratří a sester z Jednoty. V některých vsích pravidelně na
bohoslužby docházeli bratrští kazatelé.
|
|
Pavel Sosnovec nás mimo jiné upozornil malý zápisníček. "Je to také jeden
z velkých pokladů. Je to knížečka se zápisy a rozpisy služeb
boleslavských českobratrských duchovních od roku 1600 až po 1609. Je tam
uvedeno, kdo každou neděli a kde sloužil bohoslužby například na Karmeli, ve
Stakorách, ve Vlčím Poli, v Březně, v Klášteře Hradiště nebo v Kopidlně. Na
základě objevených dokladů můžeme téměř přesně zdokumentovat a ukázat jakým
způsobem Jednota bratrská v jednotlivých regionech a panstvích v té době
fungovala. Dosud byly písemné prameny o běžném životě Jednoty v
předbělohorském období dost chudé. Najednou se všechno ukazuje v zcela jiném
světle," uzavírá první hodnocení Pavel Sosnovec.
|
|
Po skončení výstavy se dokumenty opět vrátily do bezpečných depozitářů
muzea. Další písemnosti pak putují k Bohumilu Šimečkovi do Kyjova k odbornému
restaurování tak, aby se z nich mohly posléze vytvořit digitální kopie pro
badatele a studenty.
Jiří Mohaupt
(Tento článek byl převzat z Internetového serveru
RajNet.cz)
Poklad Jednoty bratrské prochází
odborným restaurátorským ošetřením
Středočeský kraj a Muzeum
Mladoboleslavska se finančně podílejí na odborném restaurátorském ošetření
písemného pokladu Jednoty bratrské, který byl loni objeven pod podlahou
kláštera na Karmeli. Prvních sto listin už prošlo odborným ošetřením a
restaurováním u odborníka Bohumila Šimečka z Kyjova.
Podle jeho
zkušeností téměř čtyři sta let staré listiny, které ukryl biskup Jednoty
bratrské Matouš Konečný nepoškodil ani tak zub času a vlhkost, jako spíše
použitý agresivní železogalový inkoust.
"Dvojmocné železo obsažené v inkoustu způsobilo postupný rozklad papírové
podložky. Vlivem chemických
procesů a oxidačním štěpením celulózy docházelo postupem času k proražení
inkoustu, rozpití textu a dokonce vypadávání popsaných míst. A v tomto stavu
je asi 30 procent listin," vypočítává restaurátor Šimeček. Doklady podle něho
vyžadují ještě náročnější odborné zásahy, třeba celoplošné podlepení papíru
jemným japonským papírem. Chybějící část dokumentu se potom dolije
papírovinou přibarvenou na vhodný odstín nalezených listin. K dalším jeho
zákrokům patří mechanické a chemické očištění, včetně odkyselení papíru.
Rovněž si ověřuje, zda nejsou nalezené doklady a písemnosti napadené
mikroorganismy.
Po první stovce listin čekají ošetření a záchranu
další dokumenty z pokladu Matouše Konečného.
"Konzervování dokumentů financuje Krajský úřad Středočeského kraje,
který je zřizovatelem našeho muzea," vysvětluje muzejník Pavel Sosnovec.
"Z prostředků našeho muzea se například zrestaurovaly truhličky, ve
kterých byly písemnosti biskupa Konečného pod podlahou uloženy,"
upřesnil Pavel Sosnovec.
(Zdroj:
Oficiální stránky města Mladá Boleslav)
|
|
